Zrcadlení

MARTIN FRIND se opět vrací do mé galerie a já z toho mám velikou radost.  Ne jen proto, že mě jeho obrazy oslovují, ale také proto, že setkání s ním je vždy obohacením, které přináší radost z povídání, z přátelství, jež zabaleno do něhy a humoru, otevírá obzory k další cestě životem ……….
………Tereza Pokorná

 

Galerie Azeret opět ožívá obrazy Blanky Bohdanové

Svoji výstavu nazvala tato malířka a Grande Dame našeho hereckého světa – PUTOVÁNÍ.
Tahy jejího štětce vyprávějí příběhy, které má každý z nás v sobě. Barvy se dotýkají duší, jež v nich cítí své zrcadlení.
Hlavní roli hrají symboly, pojící v sobě zemi a vesmír, koloběh lidského bytí, transformaci jako neoddělitelnou část našeho života.
Paní Blanka nám podává ruku a vede nás krajinou svých myšlenek, pocitů, nálad….
Buďte vítání!

Vaše Tereza

 

 

Vzdáleně blízko

Krásný letní čas přeji vám všem a přidávám pozvání na teď již vážně poslední večer v mé galerii. Pavla má krásné  obrazy i fotografie, víno se chladí, máme i juice pro přespolní a hlavně, chceme si udělat hezkou chvilku, než se celý „svět“ rozuteče na prázdniny – každý zmizí někam za sluncem, nebo do jeho stínu.

Budu se moc těšit, pokud  budete mít chuť a zatouláte se na společnou skleničku. Tereza

VzdaleneBlizko_Pozvanka_der1

Vzdáleně blízko

Ještě naposled před časem léta a prázdnin  otevírá teď galerie Azeret  své brány a vítá akademickou malířku paní Pavlu Kroupovou a samo sebou také Vás všechny, kdo se rádi touláte tam, kde hovoří duše malířova a díváte se a posloucháte.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Pavla Kroupová

Výstava: Vzdáleně blízko

Možná jste to už někdce zažili. Ten pocit jste už měli. Nevíte to jistě, je to jenom závan jakéhosi deja vu. Tohle jsem už někde viděl, možná jsem tam byl, ve snu, nebo v minulém životě…?
Není to obraz jedné krajiny, je to součet pohledů na krajinu, v různých časech a vzdálenostech, množina krajin, složenina makro a mikro pohledů. Perspektiva se mění a láme s úhlem pohledu a vzdáleností pozorovatele… přitom jsou vnímány současně… mísení a prolínání Kvantum krajin… být na více místech najednou, tam kdes byl a kam půjdeš… Krajina jako symbol pro cestu (putování) myšlenek, asociací, pocitů… a není to ani krajina, je to samotný obraz (odraz) pocitů mísících se dohromady a prolínajících se navzájem… linky a barevné skvrny vyplouvají a ztrácejí se, zůstávají jako myšlenkové dimenze zatímco žiješ jinou realitu.
Bílá plocha není barva, ale bílé místo, prostor pro sny, místo k odcházení, vědomí a
nevědomí, ztracený svět, jiná dimenze, kde se můžeš schovat i ztratit. Nalepený ornamentální papír, vložná věc „z jiného světa“ reálná protože je už vyrobená, koupená, potvrzená, všeobecně používaná kýmkoli a jakkoli. Vkládám útržek, zbytek, jako stopu reality, indicii k návratu.

Fotografie jsem původně nepořizovala za účelem nějaké veřejné prezentace, vznikaly jako moje vlastní poznatky, záznamy k inspiraci. Jako potřeba nějak zachytit tyto útvary v písku, protože jsou tak dočasné. Záznamy, svědectví. Snad ze snahy dát vědět, že tu byl někdo, kdo se díval, že si někdo všimnul (když už si ta příroda dala tu práci to vytvořit). Je to spojování náhodných útvarů s mými vlastními asociacemi, .. potkávání. Jako zachycování nějakých signálů a volání. Odpovědi na nepoložené otázky. Věštění z kávové sedliny.
Dovolit si nechat myšlenky a pocity volně plynout. Nacházení něčeho, co jste nehledali. Jako v pohádce jdi tam nevím kam, přines to, nevím co. Ne jako putování s nějakým cílem, ale mít jako mít otevřeno pro návštěvu, která by mohla možná přijít.
Obojí je tak trochu používání mnou nevytvořených věcí. Jednou poskládám věci podle svých myšlenek, podruhé myšlenky do viděných a přírodou vytvořených situací.
Asociační situace.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Mgr.ak.mal. Pavla Kroupová
žije a pracuje v Praze

Pracovní zkušenosti:
abstraktní malba, dětská ilustrace, grafická úprava knih, práce pro reklamu, interiérový design

Vzdělání
1986 – 1988  Vysoká škola výtvarných umění Bratislava, malířský ateliér
1989 – 1993   AVU Praha, malířský atelier Jiřího Sopka a ateliér kresby Jitky Svobodové
1992              stipendi Sommeracademie Salzburg, studio Adrieny Šimotové

Výstavy:
1989  Biennale of the Art Schools of Europe Antwerpen Belgium
1993  Galerie Atrium Praha
1993  YAISA, Aaisu Japan
2014  kavárna Maraton Praha
2014  WBTCB gallery Praha
2016  ArtSafari 31, Studio Bubec Praha
2016  „Žádná odpověď“, Galerie tiskárny Karmášek České Budějovice
2017  „Poškole“, Galerie kina Hvězda Uherské Hradiště

OLYMPUS DIGITAL CAMERAOLYMPUS DIGITAL CAMERA

Malující nadšenci – podzimní loučení

V galerii nastává první podzimní loučení…

31.10. v 18.00 hodin se koná dernisáž výstavy „malujících nadšenců“, jak si říkají tito talentovaní amatérší malíři. V rámci jejich výstavy proběhla řada krásných setkání, hrálo se a hodovalo a hlavně, potkávali se lidé, aby se vzájemně potěšili, povídali si, a také spolu mlčeli a jen se dívali. Prožili jsem společně moc hezké chvíle a těšíme se na další, které nás  čekají zase za rok… T.P.

malujici6 malujici5 malujici4 malujici3 malujici2 malujici1

Propojeni obrazem

Kurzisti - Pozvánka_Praha 2016

Po třech letech se do galerie opět vrací skupina kurzistů Propojeni obrazem. Přestože jsou každý jiný nejen profesí, spojuje je výtvarné cítění, láska k barvám i útulný ateliér s přátelským mistrem Ondřejem Radou. Jejich obrazy již potěšily řady příznivců všech věkových kategorií.

Martina Čížková (1973)
Malování se věnuje deset let. Její obrazy žijí pestrými barvami i fantazií. Svá díla vystavuje poprvé.
Milan Čížek (1942)
Maluje 9 let, v ateliéru se objevuje po boku své dcery Martiny. Svá témata čerpá převážně v uličkách historických měst. Vystavuje poprvé.
Vlastimil Dejl (1981)
Členem ateliéru je již 10 let, kam v posledním roce dojíždí až z Olomouce. Odvážně se pouští do abstraktního pojetí svých motivů.
Zdeněk Kloubek (1946)
Je tzv. sezonním kurzistou. Do ateliéru dochází vždy přes zimu. Kromě malování i rád vyřezává ze dřeva. Své obrazy vystavuje poprvé,
Eva Kopernická (1951)
Maluje od roku 2009, kromě toho však tvoří i z hlíny. Její obrázky potěší svou pohádkovou stylizací. Vystavuje ve skupině i samostatně.
Milena Kvasničková (1973)
Maluje od r. 2005. Je velkou obdivovatelkou Salvátora Dalího, což se odráží i v její tvorbě. Její obrazy jsou plné fantazie i romantiky.
Jana Machová (1949)
Do ateliéru dochází již osmým rokem. Její tvorba zahrnuje převážně krajinu a motivy z ní.
Olga Moravcová (1968)
Od dětství má vztah k výtvarnému umění. Patří mezi nejproduktivnější jedince. V jejím díle najdete osobní prožitky, vize i realistické pohledy.
Jitka Pikalová (1959)
Ateliér navštěvuje od roku 2007. Tahy štětců rozehrává život zejména v rozmanitých portrétech a krajinách. Je pečující ‚matkou, babičkou a tetičkou’ umělecké skupiny.
Lenka Richterová (1983)
Ke skupině se připojila v r. 2013 a v současné době je členkou nejpočetnějšího malířského rodinného klanu Radova ateliéru. Miluje přírodu, a to se odráží i v její tvorbě. Vystavuje poprvé.
Jiří Soukup (1947)
Je též takříkajíc sezonním kurzistou. Maluje již léta a s chutí se pouští do různých motivů. Vystavuje poprvé.
Jitka Soukupová (1949)
Kurzistkou je nejkratší dobu. Téma pro své obrazy čerpá z přírody i města, a i ona vystavuje poprvé..

Foll’s Legacy 2

pozvanka_follovi_160x110_TISK_Stránka_1 pozvanka_follovi_160x110_TISK_Stránka_2

 

Po třech letech se do galerie opět vrací velká umělecká rodina, aby představila svoji cestu po boku můz umění výtvarného a i slovního, neb slovo je tím, čím vládne jeden z jejích členů – Jan Foll.
Obrazy, fotografie, koláže a také lehké, něžné hedvábí, proměněno v šat krásných dam – to je to, co mohou naši hosté obdivovat…

Těšíme se na Vás 5. května v pět odpoledne.

Další termín, kdy se brány galerie opět otevřou uvedeme včas právě tady, na našich stránkách.